20. 7. 2022

Stát by se měl chovat jako dobrý správce a neutrácet peníze českých občanů. Poučme se z Francie, nebo Slovenska | KTV live

Od Jan Rzounek

Úvodem

Jedná se o přepis rozhovoru mezi JUDr. Jindřichem Rajchlem a PhDr. Mgr. Karlem Divišem. Svolení k přepisu bylo uděleno panem Ivanem Smetanou. Zřizovatelem a prezidentem zapsaného spolku KTV.

Stát může použít stejnou páku jako použilo Slovensko. Kdy pohrozilo majoritním vlastníkům Slovenské elektrárne a.s., že pokud nesníží cenu elektřiny pro občany, tak jim nastaví, tak obrovskou sektorovou daň z jaderné energetiky, že nevydělají ani korunu.

Část 2.

Můj postoj k tomu, je vykoupit minoritní akcionáře. Z jedné strany i mně by jako občanovi se líbilo pokud by stát měl plně v rukou, tak zásadní zdroje jako je energie, plyn, jako jsou pohonné hmoty. Takže ono se to nabízí. Tak s tím by se dalo i souhlasit. Ale otázka je kolik to bude stát? Otázka je pokud přijde nějaký nový politický, nebo hospodářský cyklus, tak aby jsme se zase nedočkali opačného procesu. Že za pár let se to bude zase jako privatizovat. Takže bohužel, když to stát teď vykoupí, tak asi tam nepůjde zajistit to, že to bude na věky. Takže je to v nějaké pravomoci premiéra domluvit se s těmi minoritními akcionáři. 

Ta problematika není dle mého názoru, tak černobílá jak ji popsal pan Rajchl. Já souhlasím s tím, že není skutečně důvod draze nakupovat energie pro české občany na lipské burze. Neznám, tak dopodrobna rozhodovací mechanismy představenstva ČEZu a úlohy vlády jestli lze nebo nelze mluvit s těmi minoritními akcionáři, aby minimálně pro občany  ČEZ prodal energii za nějakou nákupní, respektive výrobní cenu. Plus nějakou marži, která nebude v řádech těch 5100% s tím naprosto souhlasím. Takže to je můj postoj k energii.

Jindřich Rajchl: 

Můžu to jenom krátce okomentovat?

Karel Diviš: 

Určitě.

Jindřich Rajchl: 

Já se o tu situaci opravdu zajímám velmi detailně a nechci si tady hrát, že mám patent na rozum. Ale fakt to konzultuji s lidmi, kteří to dělají 40 let. Ta situace je opravdu velmi jednoduchá, to prostě není potřeba dělat složité. Stát může představenstvo odvolat třeba zítra, když bude chtít. To je prostě jeho plné právo, protože je držitelem majoritního balíku akcií. Co se týče minoritních akcionářů, tak ti nemají absolutně žádnou šanci, když tam bude solidní vyjednavač. Tak si ani neškrtnou. Na Slovensku má stát ve slovenských elektrárnách pouze 30% a stačila jedna jediná věc. Pohrozit zákonem o dodatečném zdaněním elektřiny vyráběné z atomových elektráren. Ten zákon dali okamžitě na Slovensku do svého parlamentu a okamžitě ti majoritní akcionáři, kteří tam drží 70%, tak hned souhlasili s tím, že budou dodávat regulovanou cenu. Takže Slováci ji mají zafixovanou do roku 2024 za 62 eur. My aktuálně platíme za megawatthodinu 350 euro. 62 vůči 350. A to tam stát má jenom 30%. Zatímco náš má 70%. 

Další věc je. Podívejte se na ten příklad Francie. Tam se stalo to, že když letos očekávali, že stát zvýší cenu elektřiny o osm až devět procent, protože tam to stát tu cenu určuje na tvrdo – cenu té elektřiny. Tak Francie se rozhodla zvýšit pouze o 4 procenta. Francouzi v momentě kdy oznámili, že chtějí vykoupit zbytek, ten zbytek od minoritních akcionářů, těch 16%, tak ta cena akcií klesla o polovinu. To znamená, že realita je úplně jednoduchá. Když tady bude solidní vyjednavač a přijde za minoritními akcionáři ČEZu a řekne, ,,pánové buďto mi to teď prodáte za tuto cenu, která je aktuální, nebo já zítra v médiích oznámím, že uděláme daň na energii vyráběnou z atomu, že budeme chtít od vás vykoupit těch 30% a, že budeme regulovat cenu na což máme plné právo a vystoupíme z lipské burzy”, tak v tu chvíli ta cena na těch jejich akciích nebude ani na polovině toho, co stojí teď. A nemůžou vám říct ani slovo. To znamená. Je to jenom o vyjednávání. Ten premier musí být tvrdý vyjednavač. To je jeho úloha. On tam není proto, aby byl oblíbeným u minoritních akcionářů. Aby si hrál na Miss České republiky. Ale je tam od toho, aby vyjednával v, co nejlepším zájmu občanů České republiky. A ti minoritní akcionáři by mu to prodali i s rukama, to Vám garantuji. Ta Francie je toho krásným příkladem. 

Poslední komentář k tomu: nelze v žádném případě zvýhodňovat pouze domácnosti nad průmyslem. Já vím, že to zní populisticky, hezky, pomůžeme lidem. Ale ten největší problém je, že při současných cenách elektřiny ten průmysl to není schopen ustát. V kombinaci s plynem a dalšími komoditami. A ty firmy začnou krachovat dřív nebo později. Můžete se zeptat ředitelů u velkých společností, že to nejsou schopni ustát a, že ve chvíli kdy ty firmy zkrachují, tak lidé přijdou o své výplaty a svoje pracovní místa. A skokově se zde zvýší nezaměstnanost a veškeré zlevňování elektřiny pro domácnosti vyjde úplně vniveč. To znamená ty ceny musí být nízké pro všechny. Jedině, tak Česká republika bude prosperovat a bohatnout. Není to o nějakém selektivním vybírání.

Karel Diviš: 

Určitě. Teď do toho zase – pardon – vstoupím já. 

Tak já jsem začal také těmi domácnostmi, protože u toho jedince se musí začít. Já jsem pak tu myšlenku nedokončil. Samozřejmě je potřeba podržet i ty české firmy. S touhle poslední pasáží, kterou říkáte naprosto souhlasím. Ale začátek je i kdyby jsem šel na to naprosté minimum, tak nemůžete nechat jedince umrznout na ulici. Ruku v ruce samozřejmě jdou ty firmy, protože když je necháte vykrachovat, tak lidé zase nebudou mít práci ani peníze Takže tam jsem to já nedokončil. 

Samozřejmě začíná to u firem a domácností. Ale i by se mělo pomoci těm českým firmám. Tam není sporu. Já si nehraji, a jsem to přiznal, že nejsem nějaký velký odborník na energii na rozdíl od Vás, který se tím zabývate daleko víc. To já vím. To znamená, že s tím i souhlasím. 

Takže ten premiér musí být tvrdý vyjednavač. A to podstatné v čem se asi shodneme je, že skutečně není žádný důvod na té burze setrvávat. Že nejsme vázaný nějakou nevypověditelnou smlouvou. A skutečně máme to jako český stát v ruce. 

To znamená, že v tomhle základním bodě se shodneme. Že je nehorázné, aby lidé v České republice, která má přebytky elektrické energie platili takovéhle nehorázné sumy. a v tomto směru to skutečně nedává žádnou logiku. 

Takže já bych navázal k těm dalším tématům, které jsem nedokončil. 

Co se týká plynu, tam je ta situace zase v České republice opačný extrém. Zase nevím přesně jestli 96 nebo 97%…

Jindřich Rajchl: 

…98%…

Karel Diviš: 

…98 odebíráme z Ruska. To znamená, že jedna věc je říct, že odřízněme se od Ruska. A druhá věc je, že to nejde udělat ze dne na den. 

A třetí věc je ty plynové elektrárny, nebo ten průmysl. Je závislý na na těch odběrech plynu. Spoustu odvětví potřebuje rychlou náběhovou křivku. To znamená rychle vypnout nebo zapnout. 

Což ty plynové elektrárny tu náběhovou křivku mají, neboť ta energie se vyrobila mimo. Je flexibilní narozdíl od atomové elektrárny. A ten příkon tam nedodáte, tak rychle, tak jak některé ty odvětví potřebují. To znamená, souhlasím s tím, že český průmysl je z velké části závislý na těch dodávkách plynu. Tam si myslím, že je dobrá cesta to, co bych vládu třeba i pochválil, že se snaží získat podíly v těch terminálech na zkapalněný plyn. Neříkám, že to řeší všechno nebo, že to rázem dělá 98%. Z dlouhodobého hlediska je to celoevropský problém, protože pokud my hrdinně zítra řekneme, ,,my se odpojíme od Ruska”, což by bylo asi nejlepší. Tak z druhé strany…

Pokračování v časti 3.



Udělení souhlasu o šíření textu

Svolení k přepisu bylo uděleno panem Ivanem Smetanou. Zřizovatelem a prezidentem zapsaného spolku KTV. Další šíření textu, je možné pouze ve formě zkráceného zápisu. A musí být před publikací předloženo správci stránek gizmoo.nrwebmedia.cz prostřednictvím emailu info@nrwebmedia.cz. Kopírování textu a jeho zveřejnění bez předešlého souhlasu, je zakázáno. Vlastníkem obsahu webových stránek Gizmoo, je NR WEB MEDIA.