3. 6. 2022

Nedůvěra ve vládnoucí strany, nebo opozici stoupá k výšinám

Od Jan Rzounek

V dnešní době už nikdo nevěří nikomu. A je to důsledek nejen složité doby, ale i spousty špatných rozhodnutí, nebo naopak květnatých slov.

Rozdělují se národy, lidé, přátelé i rodiny. Když už se lidé naučí zvládat jednu krizi a vytvoří si nějaký ucelený názor. Tak se dostaví okamžitě krize nová, která vše posune na úplný začátek.

A vzhledem k tomu, že člověk je tvor, který potřebuje jistým způsobem cestu a řád. A všechny tyto nové situace vlastně bortí naše zajeté koleje. Tak lidé přebíhají z jedné politické strany k druhé. Z jednoho názoru k druhému.

Potom vzniká spousty třecích ploch mezi lidmi, které nakonec skončí nenávistí.

Bylo by ale dobré se zamyslet nad tím, proč se vlastně tolik rozčilujeme. Proč tolik lpíme na svých názorech, které jsou pro nás vlastně absolutně nové a časem nepodložené.

Tato doba ukázala jednu věc. A to, že nejsme schopni žádné empatie. A i když jsme si o sobě mysleli jak dokážeme přijímat jiné názory. Tak docházím k tomu, že si to valná většina pouze nalhávala.

Neočkování proti očkovaným. Válečná zóna, která rozděluje národ. Názor proti názoru.

Ať už se ale ve světě, nebo v naší republice děje cokoliv. Neměli bychom zapomínat na to, že neexistuje pouze jediný názor, jediná myšlenka. Ale vše je o komunikaci. A o tom, že by jsme měli více naslouchat. Více přemýšlet. A v době záplavy informací umět nalézt pravdu v množství zdrojů, které máme na dosah.

Pointou je být hlavně lidští. Nezapomínat na to, že všichni se můžeme mýlit. Dodržovat zákony, protože ty dávají našemu světu řád. A nejednat impulzivně, ale přemýšlet.